V prosinci slavím 5 let práce na volné noze.
Rád vzpomínám na své poslední angažmá v roli zaměstnance v agentuře. Dívám se do porfolia prací, které jsme společně se Slávkem, Lukášem a Jirkou dělali. Bylo to deset let inspirujících zakázek a přátelství, které pokračuje dál. Pamatuji si začátky agentury a její první působení. Byt měl původní vybavení ze sedmdesátých let a většina návštěv se tomu divila. Mě si někteří příchozí pletli se Slávkem, kvůli dlouhým vlasům. Měli jsme samostané pokojíčky a kromě stolu s iMackem v místnosti nebylo nic. Před dokončením první zakázky se mi povedlo smazat celý disk počítače. Nemohl jsem tomu uvěřit... Nezbývalo, než začít znovu. Zkušenosti, které můžu nyní předávat svým žákům v hodinách počítačové grafiky. Přestěhovali jsme se časem do podkroví starého domu u nádráží, kde byl na zemi tmavý, červený koberec. Tam jsem poznal Janičku vedle které se dnes probouzím. Zřídila si v jedné z místností svou kancelář a do podkroví začali přicházet umělci. Na stěnách dodnes zůstalo plno artefaktů od Štěpána. Jirka přivezl domácí slivovici od strýce z Moravy. „Kdo si dá panáka“, nebyla otázka, ale rituál. V přízemí domu vznikla postupně čajovna a uvnitř dvora kavárenská zahrádka, kde se v létě dalo schovat před vedrem. Brzy po ránu domem voněla umletá káva.